Výpadek pevných linek
Momentálně jsou naše pevné linky mimo provoz.
V případě potřeby nás prosím kontaktujte e-mailem.
Děkujeme za pochopení a trpělivost.
Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Není tomu tak dávno, co jsme Vás v článku Jak Rýmařov k okálu přišel seznámili s historií rýmařovských dřevostaveb. Dnes se ale vydáme ještě dál, do 2. poloviny 18. století, kdy domky ze dřeva zažívaly velké změny. Chceme Vám totiž ukázat těžké začátky tzv. ohňových patentů, kdy lidé museli vyměnit dřevo za cihlu.
Česká dřevěná vesnice až do 19. století
Ještě na konci 18. století byla většina domů na českých vesnicích ze dřeva. Lidé si dřevo oblíbili pro jeho dostupnost, jednoduché opracování a výbornou tepelnou izolaci. V této době se zároveň výrazně zvyšuje počet chalupníků, kteří si hojně staví dřevěné domky a rozšiřují tak vesnice. Z toho důvodu nařídila panovnice Marie Terezie roku 1771 očíslování domů.
Dřevěné domky a jejich uspořádání s sebou ale nesly jedno velké riziko - vznik požáru a jeho rychlé šíření. Nebylo výjimkou, že celé vesnice lehly popelem. Docházelo tak k obrovským ztrátám nejen na majetku, ale i na životech. Navíc ubývaly zásoby dřeva - to bylo stále cennější a dražší surovinou.
Požáry si vyžádaly přísná opatření
Časté a rozsáhlé požáry nenechaly nikoho chladným, a to ani panovníky. Proto byla vydána nová protipožární opatření (vysazování listnatých stromů mezi domy, zřizování vodních nádrží, jiné uspořádání staveb, výstavba zvoniček). 1785 vydal Josef II. patent, který shrnuje dosavadní nařízení jeho matky. Domy se nyní mohly stavět minimálně ve vzdálenosti 1 sáh od sebe, kamna a ohniště nesměly stát u dřevěných stěn nebo přijít do styku s dřevěnou podlahou a byly zcela zakázané dřevěné komíny.
Vyvrcholením byl absolutní zákaz stavění dřevěných domů, který se ale v mnoha vesnicích porušoval. Ohňové patenty přijímali lidé s nevolí a ještě dlouho po jejich vydání je odmítali dodržovat. K rozmachu zděných domů pak přispělo vydání dekretu, který umožňoval vyrábět poddaným na svém pozemku cihly jak pro svoje účely, tak k prodeji.
Ohňovým dekretům odolávaly nejdéle roubenky v severovýchodních Čechách. Jsou velmi hodnotné pro svá zdobení, která vytvářeli tesařští mistři a lidoví umělci.
Jak jsou na tom dřevostavby dnes
18. století je dávno pryč a k dřevostavbám se dnes samozřejmě přistupuje úplně jinak. V dřevěné rámové konstrukci je uložena minerální vata s minimální hořlavostí a bodem tavení 1000 oC. Konstrukce je opláštěná sádrovláknitými deskami Fermacell. Ty splňují veškeré požadavky protipožární ochrany. Dle normy ČSN EN 13501-1 patří desky Fermacell do třídy A (nehořlavé, nežhnou, neuhelnatí).
